Devdas

7. února 2011 v 15:30 | Gaja Gamini |  Recenze
Režie: Sanjay Leela Bhansali
Obsazení: Shahrukh Khan, Madhuri Dixit, Aishwarya Rai
Rok: 2002
Hodnocení: 10/10


Příběh o muži, jménem Devdas, zasazen do konce 19. století, poprvé spatřil denní světlo jako krátká novela od Saratchandry Chattopadhyaye v roce 1917. Autor byl se svou prací hluboce nespokojen a dlouho nechtěl dát svolení k publikaci. "Bylo to napsáno v opilosti," přiznal. "Nyní se za tu knihu stydím. Je nemorální. Je v ní prostitutka a kdo ví co ještě!" Ale přesto si kniha našla cestu do tisku a stala se zřejmě nejslavnějším moderním indickým textem. Příběh muže přemoženého vlastními slabostmi byl zfilmován více než desetkrát v několika indických jazycích, nemluvě o bezpočtu divadelních inscenací. Jednou z nejnovější adaptací je ta od Sanjaya Bhansaliho. Film měl premiéru v létě 2002 a stal se jedním z největších hitů desetiletí. Již dnes jej mnozí označují za klasiku. Pro mnoho lidí ze západu je "Devdas" prvním indickým filmem, a mnoho jich okouzlí natolik, že se začnou zajímat o další podobnou tvorbu. I já sama mohu tento scénář potvrdit. V čem spočívá kouzlo?


Samotný příběh je vlastně velmi jednoduchý a nekomplikovaný. Devdas a Paro jsou nejlepší přátelé prakticky od kolébky, ovšem jsou od sebe odtrženi v okamžiku, kdy Devdasův otec s nezbedným synem ztratí trpělivost a odešle ho studovat na několik let do dalekého Londýna. Když se po deseti letech Devdas vrací, je z něj dospělý muž a Paro rozkvetla v překrásou dívku. Odloučení nepřetrhalo pouta, která je kdysi pojila. Naopak. Brzy se náklonnost mění v lásku. Nicméně rodina Paro je nižšího společenského postavení a sňatek je tak téměř naprosto vyloučen. Když matka Paro přeci jen vznese žádost o uzavření dceřina manželství, je veřejně ponížena. Aby smyla pohanu, přísahá, že Paro provdá do rodiny ještě bohatější. Po rozvášněné hádce s rodinou se Devdas poprvé poddává svému zbabělství a utíká z domova, ovšem zoufalou a nešťastnou Paro s sebou nevezme. Útočiště nachází u svého přítele Chunillala, lehkomyslného, radovánky milujícího volnomyšlenkáře. Ten, aby Devdase rozptýlil, jej zavede do nevěstince, kde se Devdas poprvé setkává s krásnou kurtizánou Chandramukhi. Na stejném místě si však uvědomí svoji chybu a spěchá domů. Jenže je pozdě. Paro se právě vdává za bohatého, mnohem staršího vdovce. Zatímco pyšná Paro se co nejlépe snaží plnit nové povinnosti jako bohatá dáma z nejvyšší společnosti, Devdas ve svém zármutku vidí jen jedinou cestu. Pije alkohol a své dny tráví v nevěstinci, kde se o něj stará obětavá Chandramukhi. Protože kurtizána, po níž každý touží, sama poprvé poznává touhu po lásce...


Devdas byl můj první bollywoodský film a byl to neskutečný zážitek! Génius Sanjaye Bhansaliho dýchá z každého záběru, ve filmu není jediné hluché místo, každý detail má svůj význam, symbolika je nepřehlédnutelná, ale zároveň nevtíravá. Je bez debaty, že nikdo neumí pracovat s barvami a materiálem lépe než právě Bhansali, a tento režisér má také schopnost přesně odahdnout talent herců a plně jej využít. Při vybavování filmu tak okázalými kulisami, dechberoucími kostýmy a oslnivými šperky je snadné ztratit někde po cestě duši filmu, ale Bhansali ji drží při životě. Film zřejmě nejlépe popsal představitel Devdase Shahrukh Khan, když se o něm zmínil jako o "vizuálním orgasmu". A přesto to, co nakonec po zhlédnutí filmu zůstane v paměti nejvíce, je ona prostá tragédie lidské slabosti. Jako režisér pozměnil několik věcí oproti původní předloze, což mu někteří lidé nemohou odpustit, ovšem ve výsledku každá z těchto změn přinesla ovoce a vytvořila pozoruhodný, dojemný lidský příběh.

Všechny postavy jsou překrásně lidské, se všemi ctnostmi i chybami. Je zde Devdas se slabou vůlí, poněkud rozmazlený, ale zoufale toužící po uznání svého otce. Je zde Paro, vzešená a zodpovědná, ale která má také značnou pýchu. A je tu prostitutka, která tak vyděsila pana spisovatele, žena, která by neměla mít žádné hodnoty, a přesto obětuje svůj vnitřní klid pro muže, který ji zřejmě nikdy nejen nebude milovat, ale činí mu zvrácené potěšení ji urážet. Tři hlavní představitelé odvedli vynikající práci. Mnoho lidí včetně mě považuje tuto roli za nejlepší výkon Shahrukha Khana. Jeho Devdas vracející se z Londýna má nádech nabubřelosti a arogance, které obě naprosto mizí a rozplývají se v sebelítosti a bezmoci, jen aby jej v posledních okamžicích hnala touha splnit daný slib. Aishwarya Rai propůjčila Paro svoji oslnivou krásu, která dokonale pasuje ke vznešenosti postavy. Její nejsilnější scénou je bezesporu finální běh k zavírající se bráně, v němž je naprosto srdcervoucí.


A přicházíme samozřejmě k poslední z trojice - Madhuri Dixit. Její vykreslení Chandramukhi jí vyneslo nejen několik cen, ale v nejnovějším seznamu kritiků o nejlepší herecký výkon za léta 2000-2010 pomyslné první místo. Není divu. Od první vteřiny, kdy se objeví na plátně, se veškerá pozornost diváka přesouvá na ni. To na ní je vidět největší změna a vývoj charakteru. Chandramukhi, jak ji Devdas potkává poprvé, je obdivovaná žena - umělkyně, velmi dobře si vědomá svého kouzla a krásy. Jako nikdo jiný se vyzná v mámení lásky, své obdivovatele škádlí a vyzývá jen jediným pohledem. Dává dojem, že je k mání, ale ve stejnou dobu je jasné, že ji nikdo nemůže vlastnit. Cítíte její inteligenci a citlivost k trápení ostatních. A když ji přemůže láska, vzdává se jí zcela bez zábran - a bez očekávání. Cítí se obohacena svojí láskou, která tak dlouho zůstává nevyslyšena a vysmívána. Teprve při posledním loučení jí Devdas svěří, že kdyby byly okolnosti jiné, nikdy by se jí nedokázal vzdát. Madhuri Dixit měla vždy úžasný dar - dokáže vyvolat dojem ženy, která byla stvořena milovat, a tentokrát je tato její schopnost spojena i s tragickou vášní a oddaností. Její Chandramukhi je skutečná, dýchající, myslící postava.

Z ostatních postav je nejvíce prostoru věnováno Chunillalovi (Jackie Shroff) a matce Paro (Kiron Kherr), a oba vytěžili ze svých postav co nejvíce. Především Jackie Shroff prokázal svoji hereckou flexibilitu, jelikož podobnou roli předtím nikdy nehrál.

Tak jako je úžasný  v práci s vizuální podobou filmu, je Bhansali také známý milovník hudby. V jeho filmech není hudba jen dodatečným podkreslením a písně nejsou zabíjením času, obojí se stává nedílnou součástí vyprávění. Ve výsledku je Devdas vybaven jedním z nejlepších soundtracků všech dob a každá píseň je čiré potěšení. A vizuální vykreslení je ještě krásnější. Energetická a živá Dola Re Dola, která svedla dohromady dvě nejlepší žijící tanečnice Bollywoodu, je dle mého názoru nejskvělejším tanečním číslem všech dob. Čistě indická a velmi klasická Kahe Chhed Mohe je okouzlující pohádkou a lyrická Maar Daala spřádá kouzla. Silsil Yee Chahat Ka je zlatým momentem pro všechny milovníky překrásného hlasu Shreyi Ghoshal.

Podíváme-li se na tento film opravdu objektivně, na jeho nádheru a pompu, je nutno přiznat, že v tomto smyslu Devdas není realistický. Je nutno vnímat jej částečně jako fantazii, pohádku z jiného světa, který je barevnější a bohatější. Nicméně citový dopad a tragédie tří lidských životů, která nechává příběh o Romeovi a Julii ve stínu, je nesmírný.
Gaja Gamini

Několik zajímavostí:

Tento film byl prvním indickým filmem, který získal pozvánku na filmový festival do Cannes. Na festivalu byl přítomen režisér S.L. Bhansali a herci Shahrukh Khan a Aishwarya Rai. Nepřítomnost Madhuri Dixit byla vysvětlena pozdním udělením víza, v zákulisí se hovořilo o tom, že Aishwarya Rai se nechtěla dělit o pozornost. Pravděpodobnější je však verze o tom, že Madhuri Dixit měla zakázáno cestovat vzhledem k počínajícímu těhotenství.

Pro roli Jackie Shroffa byli zvažováni herci Saif Ali Khan a Govinda. Saif Ali Khan odmítl se slovy, že "bych dostal méně peněz než Madhurino sárí."

Madhuri Dixit byly nabídnuty obě hlavní ženské role - Paro i Chandramukhi. Madhuri si vybrala Chandramukhi, jelikož cítila, že jde o postavu, kterou ještě nikdy nehrála, zatímco Paro připomínala tradiční bollywoodské hrdinky.

Scéna, v níž matka Paro tančí na oslavě a následně je veřejně zostuzena, je inspirována režisérovou noční můrou.

Aishwarya Rai označuje tento film za svůj nejoblíbenější.

Během natáčení písně Dola Re Dola začaly Aishwarye Rai kvůli těžkým náušnicím krvácet uši. Herečka o tom nikomu neřekla a beze slova dokončila záběr.

Nejváženější mistr tance Kathak - Pandit Birju Maharaj, vytvořil choreografii pro píseň Kahe Chhed Mohe speciálně pro Madhuri Dixit. Kostým, který v této písni měla, vážil 17 kilogramů.

Hlavní role byla nejprve nabídnuta Salmanu Khanovi, který ji ovšem odmítl. Jedním z jmen zvažovaných pro roli Paro byla i Kareena Kapoor.

Shahrukh Khan přesvědčil S.L. Bhansaliho, aby ve scéně, v níž Devdas konečně dovolí Chandramukhi, aby se ho dotkla, změnil původní dialog a nahradil jej vyznáním lásky. Herec tak dal jako již mnohokrát najevo svůj obdiv a náklonost k Madhuri Dixit. Během natáčení této scény mají herci plakat. Oba se však začali smát. Nicméně ve scéně pokračovali a právě tento "nepovedený" záběr je dnes ve filmu!

Chandramukhi a Devdas
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 helsis helsis | 8. února 2011 v 12:26 | Reagovat

Bezva recenze, úplně mě na film navnadila:-) Těším se na další...

2 Gaja Gamini Gaja Gamini | 8. února 2011 v 13:06 | Reagovat

[1]: Budu se snažit přidat další co nejdříve. Končí zkouškové období, tak snad budu mít klid. Děkuji za zastavení i za komentář.

3 Malati d.d. Malati d.d. | Web | 16. února 2011 v 22:26 | Reagovat

Jj, i pro mě byl Devdas krokem do světa Bollywoodu... nebo spíš beznadějným pádem do propasti???

4 Gaja Gamini Gaja Gamini | Web | 17. února 2011 v 16:24 | Reagovat

[3]: Líbí se mi formulace té druhé možnosti! :)

5 querer querer | E-mail | 20. února 2011 v 17:07 | Reagovat

Též se podepisuji pod to, že Devdas byl první film, který mě přivedl na "šikmou plochu" a já ztratila hlavu nejen pro bollywoodské filmy, ale i pro Shahrukha... :) A přiznám se, že sledování tohoto filmu pro mě bylo bolestné (jsem hrozná cíťa) a proplakala jsem ho prakticky celý :)

6 Gaja Gamini Gaja Gamini | Web | 21. února 2011 v 18:58 | Reagovat

[5]: Mě rozplakala svatba Paro, Devdas soudící sám sebe po Maar Daala, Chandramukhi popisující Paro svoji lásku k Devovi, Devdas vyznávající lásku Chandramukhi, jejich loučení a konečně i ten běh k bráně.....

Byla to neskutečná síla a mnoho emocí.

7 Zuzka Zuzka | 1. dubna 2011 v 16:06 | Reagovat

Prima recenze a prima stránky. Kéž by takových stránek bylo víc.

8 Gaja Gamini Gaja Gamini | Web | 6. dubna 2011 v 10:41 | Reagovat

[7]: Inu, není nás v republice mnoho, kdo by se o Bollywood zajímal, nebo ho alespoň znal. Já jsem ráda, že nebloguji sama pro sebe, a přeci jen se nějaké ty spřízněné duše najdou.

9 Zuzka Zuzka | 12. dubna 2011 v 8:26 | Reagovat

Já si taky myslím, že je to tím, že u nás je málo lidí z těchhle zemí jako je Indie, protože třeba v zemích jako je například Velká Británie, kde je Bollywood o mnoho známnější je hodně lidí z těchto zemí. A je pravda, že jsou lidé, kteří Bollywood vůbec neznají, protože když já například říkám, že tancuji Bollywood, tak na mě lidi koukají s otevřenou pusou a říkají co to ten Bollywood vlastně je?

10 PeS PeS | E-mail | 13. dubna 2014 v 14:15 | Reagovat

Tak se to stalo i mě. Sice mne do Bollywoodu nevtáhl DEVDAS, nýbrž AAJA NACHLE a Madhuri Dixit, která je v Aaje úchvatná.
Nicméně dle mého názoru je DEVDAS zatím to nejlepší a z Hindi filmové tvorby nepřekonaný.
Recenze je naprosto úchvatná, stejně jako film. A přesto, že jsem jisté části filmu viděl již několikrát, a to v touze "dopochopit" některá sdělení jeho příběhu, tak musím přiznat, že až přečtením tohoto článku od Gaji, jsem jim více porozuměl.
Přiznám se, že mne v mém životě jen tak něco nerozbrečí, ale při tomto filmu, především v jeho druhé části, se člověk prostě není schopen udržet, jsou to doslova návaly lítosti nad krutostí osudu 3 lidí, který je de facto způsoben jen lidskými předsudky a slabostmi, proti kterým se ve filmu vyslovuje především Chandramukhi a také Paro. V této souvislosti je pro mne nezapomenutelná především chvíle, kdy Paro chce jít pro půdu z prahu nevěstince, samozřejmě také především z důvodu, aby se setkala s Devdasem a jejím argumentem je, že příroda nerozlišuje místa kam nasměruje paprsky slunce, nebo déšť a řečnicky se podivuje, proč my lidé máme obavy vstoupit na místa, která jsou ve filmu nazvána jako uličky hanby. Stejně tak Chandramukhi velmi často upozorňuje na fakt, že i když je kurtizánou, že i ona má srdce, tedy že je člověkem. Tolik pravdy a moudrostí, k tomu tak jednoduchým způsobem v tomto snímku předložených mi vyrazilo dech a přál bych si, aby je lidé nejen viděli a slyšeli, ale aby je také ve svých životech uměli využít, ale to již utíkám od tématu. Herecké výkony všech tří hlavních hrdinů považuji za nesmírně profesionální, i když stále velmi lidské a v pravém slova smyslu oslnivé. Myslím, že hravě strčí do kapsy mnoho jiných, v našich končinách slavných herců. Nicméně nade všechny bych rád vyzdvihl půvabný, přitažlivý a z jakéhosi tajemného důvodu magnetický herecký a taneční projev Madhuri Dixit. Přede všemi smekám pomyslný klobouk úcty a děkuji panu autorovi, který se tak smysluplně opil a stvořil tento přenádherný příběh, který pak další úžasný člověk, tedy režisér, zhmotnil ve spolupráci s velikou armádou lidí do kinematografického klenotu jménem DEVDAS. Toto není jen vstupenka do Bollywoodu, toto je film, který  v určitém okamžiku osloví jistě každého. Vřele i za sebe jeho shlédnutí doporučuji. P.S.: K jeho sledování budete potřebovat cca 4 balíčky papírových kapesníků ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama