Únor 2011

Nejslavnější "matky"

21. února 2011 v 18:39 | Gaja Gamini |  Bollywood
V Bollywoodu často zjistíte, že přes veškerou vášeň a romanci je jedno pouto silnější než to mezi dvěma milenci - a to mezi dítětem a matkou. Role matek, ačkoliv je v drtivé většině případů z filmového hlediska vedlejší, se nedá podceňovat. A často hlavní hrdina či hrdinka hodlá obětovat své štěstí aby matku potěšil, či ona se naopak stává jeho hlavním tajným spojencem v boji za opravdovou lásku. Jejich láskyplné pohledy, pohlazení a požehnání, něžné hlasy a bolest v očích, když trpí za své děti, jsou něčím, čemu se nedá vysmát. A herečky, které se zhostily těchto rolí, se zapsaly do srdcí populace stejně jako největší superhvězdy. Představme si tedy pět z nich - konkrétně ty, které byly nejoblíbenějšími matkami za posledních dvacet let.


Dina Pathak

Známá také jako Deena, tato herečka se narodila v květnu 1922. Začínala v divadle, a neopustila jej ani po svém debutu ve filmech. Byla jen teenager, ale rychle upoutala pozornost kritků, kterří z ní byli nadšení. Během šedesáti let, které u filmu strávila, natočila na 120 snímků a kromě Hindi byly hlavně v Gujarati. Popularitu si všeobecně vydobila teprve v rolích matek a babiček, kterých se zhostila od osmdesátých let. Byla rovněž vášnivou zastánkyní ženských práv a dlouhá léta předsedala "Národnímu shromáždění indických žen". Zemřela v roce 2002 po dokončení filmu Pinjar (ovšem jeho premiéry se nedočkala) na infarkt po dlouhé nemoci. Dinu bude většina z vás znát z filmu Devdas, kde si zahrála tchýni Paro.
Dina Pathak ve filmu Devdas (2002)


Rakhee Gulzar

Rakhee byla pravděpodobně nevíce sexy "matka", která se na plátně objevila. Narodila se 15. srpna 1947 v západním Bengálsku jako dcera místního obuvníka. Sotva odrostla dětským střevíčkům, provdali ji rodiče za filmového režiséra Ajaye Biswase, ovšem manželství se brzy rozpadlo. Když jí bylo dvacet let, dostala se v Bengálsku k filmu a ihned upoutala pozornost společnosti Rajshri, která ji v roce 1970 obsadila spolu s hercem Dharmendrou do jejího prvního filmu v hindi Jeevan Mrityu. Její úspěšná kariéra pokračovala během celých sedmdesátých let, a stala se i jednou z nejoblíbenějších hereček po boku Amithaba Bachchana, s nímž si zahrála ve více než osmi filmech. Od poloviny 80. let se přeorientovala právě na role matek, většinou vdov, jejichž manželé zahynuly rukou bídáka, jemuž je třeba se pomstít. V roce 2003 získala Národní cenu pro herečku ve vedlejší roli za film Shubho Mahurat, a po tomto triumfu se již finálně stáhla z filmového prostředí. Její dvě nejslavnější "mateřské" role jsou pravděpodobně ve filmech Ram Lakhan (1989) a Khalnayak (1993).
Rakhee Gulzar ve filmu Ram Lakhan (1989)


Kirron Kherr

Herečka známá především divákům zaměřujících se hlavně na poslední desetiletí se narodila v roce 1955 do sikhské rodiny ve městě Chandiragh. Vystudovala univerzitu, kde vynikala nejen v divadelním kroužku, ale i v badmintonu. Poprvé se na plátně objevila v roce 1983 ve filmu Aasra Pyar Da. O dva roky později se rozvedla se svým prvním manželem a aby se mohla věnovat synovi, na čas se hraní vzdala. Druhé manželství uzavřela s hercem Anupamem Kherrem, s nímž se znala už z doby před svým prvním sňatkem. Po většinu devadesátých let zůstávala ve stínu a opravdu prorazila jako "matka" s příchodem nového tisíciletí. Je zajímavé, že ve většině filmů ji uvidíte v šateh a špercích, které jsou její vlastní, jelikož velice dbá na módu. V roce 2003 si změnila jméno z původního jednoduchého Kiron na Kirron, jelikož silně věří v horoskopy a numerologii. Dnes je jednou z nejvyhledávanějších hereček a její syn Sikander Kher je rovněž hercem. Spolu s manželem Anupamem vedou produkční společnost. Kirron je známá především za své role ve filmech Devdas (2002), Om Shanti Om (2007) nebo třeba Veer-Zaara (2004)
Kirron Kher a Shahrukh Khan ve filmu Om Shanti Om (2007)


Farida Jalal

Farida, narozená roku 1949 v Novém Dilí, začala svoji filmovou jariéru na počátku šedesátých let, když zvítězila v soutěži talentů spozorovanou Filmfare. Nicméně ani to jí nezajistilo hlavní role a většinou se musela spokojit s charaktery sester a odmítnutých nevěst. Jednou z jejích nejoslavovanějších rolí byla mentálně nemocná snoubenka ve filmu Bobby po boku Rishiho Kapoora. A tak se během osmdesátých let ze sester a snoubenek stala tetičkou, matkou a chůvou. Od filmu na čas odešla v letech 1983-1990, pak se ale vrátila a okouzlila nové generace jako milující matka. Tato drobná, noblesní dáma často vévodí žebřížkům nejoblíbenějších bollywoodských maminek i díky svým rolím v tak úspěšných filmech jako Dilwale Dulhania Le Jayenge, Dil To Pagal Hai a Raja Hindustani.
Farida Jalal a Kajol Devgn ve filmu DIlwale Dulhania Le Jayenge (1995)


Reema Lagoo

Nejkrásnější "matka" Bollywoodu, která svým půvabem občas zastínila i hlavní hrdinku, se narodila v roce 1958 se jménem Nayan Bhadbhade. Její matka byla známá divadelní herečka a její geny se brzy projevily i u dcery. Když dokončila střední školu, i ona nastoupila na divadelní scénu. Její krása upoutala herce Shafiho Inaamdaara, s nímž si začala románek - a od něhož se i hodně naučila. Hrát ve filmech začala až ke konci 70. let. Tehdy se také provdala za herve Vevika Lagoo a změnila si křestní jméno na Reema. S manželem mají dceru Mrunmayee. Reema se sice nikdy nedostala ze zajetí vedlejších rolí, ovšem objevila se ve filmech spolu s největšími hvězdami. Byla matkou herců a hereček jako Salman Khan, Aamir Khan, Juhi Chawa i Madhuri Dixit. Její jméno je nesmrtelně spjato především s filmy Qayamat Se Qayamat Tak (1988), Maine Pyar Kiya (1989), Saajan (1991) a konečně i legendárním Hum Aapke Hain Koun (1994).
Reema Lagoo a Madhuri Dixit ve filmu Hum Aapke Hain Koun (1994)
Gaja Gamini

No one killed Jessica

16. února 2011 v 15:47 | Gaja Gamini |  Recenze
Režie: Raj Kumar Gupta
Hrají: Vidya Balan, Rani Mukherjee, Myra Karn
Rok: 2011
Hodnocení: 7/10

No one killed Jessica

Jeden z nejočekávanějších filmů vtrhl do kin 7. ledna 2011. Dobrý pokus o poněkud netypický bollywoodský film (jelikož tu nenajdete zamilované dvojice tokající na zelených lukách a nic takového), který však mohl být lepší. Ne, vlastně vyloženě měl být lepší. Příběh má totiž velký potenciál, podtržený i tím, že se jedná o interpretaci skutečné události, která je dodnes pro mnohé značně citlivá.

V noci 29. dubna 1999 někde v Dilí probouzí Sabrinu Lall, nudné a domácké děvče, zmatený telefonát, z něhož je patrné jen jedno: její sestra Jessica byla právě postřelena. Sabrina spěchá do nemocnice, ovšem Jessica zanedlouho svému zranění podléhá. A ke svému zděšení se její rodina dozvídá o tom, co události předcházelo. Jessica, která si přivydělávala jako barmanka na jedné z luxusních diskoték. O půlnoci došel všechen alkohol. Všichni přítomní si to nechali vysvětlit - až na tři mladíky. Ti se nejprve několikrát vehementně dožadovali pití, následně za sklenku alkoholu nabízeli tisíce rupií a když se ani poté nesetkali s úspěchem, jeden z nich vytáhl zbraň a vystřelil. Na diskotéce bylo asi 300 svědků, pachatel byl téměř ihned zadržen, byla nalezena i jeho zbraň. Jednoduchý případ. Jaký šok tedy zažívá Sabrina a její rodiče když zjišťují, že téměř nikdo z těch, kdo byli na diskotéce přítomni, nepřizná svoji účast. A ještě větší šok přichází, když ti, kteří odhodlaně vypovídali bezprostředně po incidentu, náhle své výpovědi mění a zpochybňují - včetně těch, které Jessica považovala za své přátele.

Labutí píseň studia Filmistan

15. února 2011 v 19:42 | Gaja Gamini |  Co se děje
Filmistan studio

Všichni správní milovníci Bollywoodu znají jméno Filmistan. Jde o jedno z nejstarších a nejslavnějších filmových studií v Bombaji, založené v letech 1943-1944 producentem Shashadharem Mukherjeem. Co do takového studia patří? Inu, kromě čtrnácti velkých hal, v nichž díky kulisám vznikají pokoje i celé domy a scény poskytuje šatny pro herce i štáb, jídelny a všechno další potřebné k natáčení nejen filmů, ale i reklam a zábavních show. I z ohledu mísrnosti pronajímacých cen (v porovnání s jinými studii) je Filmistan jedním z nejpopulárnějších a nejvyužívanějších míst. Nebo alespoň bylo.

Právě včera, tedy 14. února 2011, vlastníci studia vydali prohlášení o tom, že udržování tohoto mimořádného komplexu začíná být nad jejich síly - a brzy se na rozsáhlých pozemcích místo natáčecích hal objeví zřejmě luxusní domy nebo nákupní centra. "Studio nevydělává dostatečné částky," nese se od majitelů. Většina filmařů se totiž začala přesouvat do modernějšího Film City studia. V současné době ve Filmistanu probíhá pouze jediné natáčení. Každou středu a čtvrtek má jednu z hal pronajatou taneční zábavná show Jhalak Dihkla Ja (indická obdoba našeho "Když hvězdy tančí"). Po zbytek týdne studio zeje prázdnotou.

Premiéry - únor 2011

12. února 2011 v 14:06 | Gaja Gamini |  Trailery a nové filmy
V únoru 2011 byly nejočekávanější tři tituly. Prvním z nich je "Patiala House". Do kin vtrhl oficiálně předevčírem. Jedná se o rodinné drama a nějaký ten kriket k tomu. Režisérem je Nikhil Advani a hlavních rolí se ujali Akshay Kumar a Anushka Sharma. Vzpomenout je nutno také Rishiho Kapoora. Ohlasy kritiků nejsou nijak přehnaně nadšené, ovšem většina z nich oceňuje, že Akshay se pokusil dělat něco jiného než akčního hrdinu a hloupé komedie. Ani reakce publika zatím není v tržbách nic povzbudivého....

Patiala House

Mughal-E-Azam

10. února 2011 v 10:29 | Gaja Gamini |  Recenze
Režie: K. Asif
Hrají: Prithviraj Kapoor, Dilip Kumar, Madhubala, Nigar Sultana, Durga Khote
Rok: 1960
Hodnocení: 10/10

Mughal-E-Azam

Kdysi dávno žil v Indii mocný a moudrý císař, který sjednotil zemi a vymazal rozdíly mezi lidmi různé víry. Byl znám jako Mughal-E-Azam - Největší z Mughalů, a jeho jméno bylo Akbar Veliký. Jediná věc mu chyběla a tu mu nemohly koupit perly ani drahokamy. Jeho královna Jodha zůstávala bezdětná. Akbar Veliký proto odložil veškerou pýchu a vykonal dlouhou, těžkou pouť na svaté místo. Tam mu poustevník přislíbil, že se brzy dočká dědice. A stalo se. Královna Jodha povila syna, jemuž bylo dáno jméno Salim. Přebytek lásky a péče se však na princi brzy projevily. Stával se z něj svévolný, lenošivý a zákeřný chlapec, kterého nezajímalo nic než radovánky. Když jej jednoho dne Akbar přistihl v kruhu dívek opilého, pohár jeho trpělivosti přetekl. Miloval svého syna, avšak Indii miloval více a nehodlal dopustit, aby jednoho dne připadla vládci tak nemravnému a nemoudrému. Proto hocha odebral z matčiny péče a svěřil jej svým generálům. Po čtrnáct let pak byl princ vychováván bitevní vřavou a když konečně dospěl, stal se z něj muž statečný, hrdý a disciplinovaný. Nadešel čas vrátit se k rodičům do paláce. Po velkolepém uvítání čeká na prince zvláštní dar. Socha, která podle jejího tvůrce "donutí válečníka, aby k jejím nohám složil meč, král korunu a muž své srdce". Její krása skutečně všechny zasáhne, nejvíce však samotného prince. Oč mocněji jej pak zasáhne láska, když se socha pohne a promluví: "Nejsem anděl. Jsem lidská bytost." Touto větou počíná příběh Salima a Anarkali, který téměř zničí budoucnost mocné mughalské říše...

Devdas

7. února 2011 v 15:30 | Gaja Gamini |  Recenze
Režie: Sanjay Leela Bhansali
Obsazení: Shahrukh Khan, Madhuri Dixit, Aishwarya Rai
Rok: 2002
Hodnocení: 10/10


Příběh o muži, jménem Devdas, zasazen do konce 19. století, poprvé spatřil denní světlo jako krátká novela od Saratchandry Chattopadhyaye v roce 1917. Autor byl se svou prací hluboce nespokojen a dlouho nechtěl dát svolení k publikaci. "Bylo to napsáno v opilosti," přiznal. "Nyní se za tu knihu stydím. Je nemorální. Je v ní prostitutka a kdo ví co ještě!" Ale přesto si kniha našla cestu do tisku a stala se zřejmě nejslavnějším moderním indickým textem. Příběh muže přemoženého vlastními slabostmi byl zfilmován více než desetkrát v několika indických jazycích, nemluvě o bezpočtu divadelních inscenací. Jednou z nejnovější adaptací je ta od Sanjaya Bhansaliho. Film měl premiéru v létě 2002 a stal se jedním z největších hitů desetiletí. Již dnes jej mnozí označují za klasiku. Pro mnoho lidí ze západu je "Devdas" prvním indickým filmem, a mnoho jich okouzlí natolik, že se začnou zajímat o další podobnou tvorbu. I já sama mohu tento scénář potvrdit. V čem spočívá kouzlo?

Vystoupení umělců na Filmfare

7. února 2011 v 10:26 | Gaja Gamini |  Písně a tanec
Díky zázraku jménem youtube si i vy můžete nyní užít vystoupení bollywoodských herců na 56. předávání cen Filmfare. A pamatujte - to nejlepší vždycky přichází nakonec...

Anushka Sharma a Ranveer Singh
Dvojice, která si získala mnoho příznivců s filmem Band Baja Baaraat, který byl do kin uveden na samém konci roku 2010 a už se stačil stát hitem, měla na svědomí první představení večera. Velký zážitek to musel být hlavně pro Ranveera, který takto vystupoval poprvé a navíc si o něco později odnesl domů ceu za nejlepší mužský debut roku 2010.



Kareena Kapoor
Kareenina rodina má s Filmfare bohaté zkušenosti a dlouhý přátelský vztah. Už její dědeček, legendární Raj Kapoor si domů nějakou tu sošku odnesl, následně si je domů nosili jeho synové, a konečně i jeho vnoučata. Kareenino představení bylo kompletně natočeno den předem, jelikož v určeném datu měla natáčení a docela jiném místě.



Sonakshi Sinha
Nejlepší ženská debutantka roku 2010, Sonakshi, nezapře talentované geny svého otce, známého herce Shatrughana Sinhy. Ukázala, že kromě příjemného zevnějšku, herecké přesvědčivosti a  hlubokých očí vlastní i dávku nadšení pro tanec. Předvedla svoji verzi slavné písně z ještě slavnějšího filmu Umrao Jaan (verze z roku 1981) a následně i svůj pokus o Munni Badnaam Hui z filmu Dabangg.




Priyanka Chopra
Priyanka je známá jeko jedna z nejlepších hereček a tanečnic posledních několika let. Již nedávno na charitativním koncertě Pearl Waves tančila na slavné písně tří legendárních hereček: Sairy Banu, Hemy Malini a Madhuri Dixit, pocta poslední jmenované se opakovala i na Filmfare, ale v mnohem velkolepějším a propracovanějším podání. "Naživo" je pochopitelně až poslední část, kdy se Priyanka odvážila k písni "Dola Re Dola" z filmu Devdas přizvat z publika i samotnou Madhuri. Nicméně Priyanka, ačkoliv tančila dobře a vypadala krásně, jen opět potvrdila, že Madhuri je jen jedna jediná.


Madhuri Dixit a Shahrukh Khan
Devdas a Chandramukhi. Rahul a jeho Maja. Shahrukh a Madhuri. Dvě největší bollywoodské superhvězdy kdysi tvořily jeden z nejmilovanějších romantických filmových párů stříbrného plátna. Téměř devět let poté, co spolu pracovali naposledy se Shahrukh a Madhuri sešli na pódiu cen Filmfare, aby světu předvedli, jak vypadá romance. Kouzlo může začít.


56. ročník cen Filmfare

7. února 2011 v 9:56 | Gaja Gamini |  Co se děje
Filmfare awards

56. Filmfare awards byly SKVĚLÉ!!! Uskutečnily se 29. ledna 2011 a odvysílány byly 6. února. Vynikající show, skvěle organizovaná, která opravdu ukázala, jak zábavný je Bollywood. Lví podíl na tom měli hostitelé večera - duo RanRan nebo RANbir Kapoor a imRAN Khan. Byli vtipní, žádný loňský film neušetřili, měli spoustu energie a přitom nic nepřehnali a nevypadali trapně. Jejich parodie na Guzaarish, Dabangg, My name is Khan i Raajneeti byly k popukání. Stačí jen zmínit několik momentů, které mi ulpěly...

Ranbir oblečený jako Aishwarya Rai ve filmu Guzaarish vběhne mezi publikum přímo před Aishwaryu. S výkřikem "Zrcadlo!" si začne upravovat vlasy, a když je hotov, prohlásí: "Protože ty za to stojíš!"

Když Imran Khan ohlásí, že "Nadešel okamžik, na který jsme všichni čekali." Ranbir okamžitě rozjásaně ohlásí, že se bude pouštět video z Imranových líbánek!

Imran a Ranbir zakládají novou politickou Bollywood-stranu. Prezidentem by měl být Amitabh Bachchan, premiérem SRK, ministrem zahraničí Anil Kapoor, ministrem obrany Salman Khan a ministrem pro všechny další záležitosti ( "affairs" ) Ranbir Kapoor!
Imran Khan a Ranbir Kapoor


Bollywood - místo pro opravdové snění

7. února 2011 v 9:11 | Gaja Gamini |  Bollywood
Když se zeptáte našinců, co je to Bollywood, většina z nich na vás zůstane nechápavě zírat. Někteří vám možná řeknou, že to jsou indické filmy. Několik málo dalších bude vědět, že se v nich zpívá. A pak bude několik nadšenců, kteří vám o něm poví všechno. Spadám do poslední skupiny. Láska k Bollywoodu se mne zmocnila zákeřně a nečekaně, a to tak, že se proti ní nedalo moc bojovat. A to jsem měla zakořeněna ta nejčastější klišé, jaká toto slovo obestírají. První, kdo mne seznámil s existencí Bolywoodu, byl totiž na univerzitě, kde studuji angličtinu, jeden z našich rodilých mluvčích. Vpodstatě se zalykal smíchem, když nám zasvěceně vyprávěl o indických filmech, které jsou všechny navlas stejné. Vždycky se v nich zamilují dva krásní mladí lidé a nejsou ze stejné kasty. A pak se hrozně trápí, jen aby se nakonec mohli vzít a být šťastní až do smrti. A jen tak mimochodem, vpodstatě vůbec nemluví, protože jenom zpívají a tančí. Tomu učiteli jsem věřila. Proto, když mi jedna osoba, kterou považuji za jednu z vůbec nejinteligentnějších na tomto kontinentu sdělila, že se ráda dívá na bollywoodské filmy, nechtěla jsem věřit, že by se jí tak náhle snížil intelekt. Trvalo to dobře pět měsíců, než jsem se uvolila jeden takový film vytrpět. Ve výsledku dnes patřím k oddaným milovníkům Bollywoodu.

Především je dobré pochopit, že Bollywood nezahrnuje celou rozsáhlou indickou kinematografii, tak jak je tomu z větší míry s Hollywoodem v Americe. Indie je příliš rozmanitá geograficky, kulturně i jazykově a proto má hned několik regionálních filmových center. Bollywood soustředěný v Bombaji je pouze nejlépe známý. Původně poněkud pohrdavý název "Bollywood" vznikl spojením slov "Hollywood" a "Bombej", a dodnes jej mnozí odmítají jako výsměšný. Pravdou ovšem je, že slovo se ujalo dokonale a dnes již je součástí slovníků. Z původně vysmívaného filmového průmyslu se stal pojem stále častěji světově uznávaný. Bollywoodské filmy se od těch ostatních v několika důležitých aspektech liší. Mají své vlastní typické znaky, vznikají podle vlastní osvědčené tradice, sledují určitá pravidla. Jako divák zahlcený v posledních dvaceti letech kulturou přicházející s fanfárami z bombastické Ameriky, musíte tato pravidla odhalit a přijmout, abyste si pak mohli film opravdu vychutnat a následně jej ocenit. Ano, lidé jsou všude na světě stejní, mají stejné touhy, stejné chyby, ale staví se k nim jinak a vnímají je odlišně. Proto nám někdy jednání postav v indických filmech může připadat zprvu nelogické nebo i směšné. Neschopnost (nebo nechuť) pokusit se pochopit kulturu tolik nám vzdálenou, často bývá jednou z příčin, proč se lidé nechtějí na tyto filmy dívat.